Café do Brasil

Kávová školka

Paulova kávová školka

„Tento den se začíná naplňovat sen, který mám po celých 34 let, co pěstuji kávu,“ vítá nás dojatě farmář Paulo na autobusovém nádraží v brazilském městě Franca, centru kávové oblasti Alta Mogiana. Ač rozlámaní po pětihodinovém přesunu ze São Paula a předchozím letu z Evropy, snažíme se vydolovat poslední zbytky dnešních sil, abychom dodali přítomné chvíli požadovanou důstojnost a odpovídali dostatečně emotivními slovy, jak je v Brazílii zvykem. Paulo nás po jednom vřele objímá a pokračuje: „Dnes se rodí dlouhodobé partnerství, které zahrne naše rodiny a děti,“ a postrkuje dopředu svého poněkud stydlivého syna Paulinha. „Příští dny nebude chodit do školy, bude s námi objíždět plantáže. Protože kávový business se nedělá na roky či pětiletky, ale na generace – je důležité, abyste viděli, že mám následovníka!“ Radost ze setkání sdílíme, zároveň ovšem zachováváme i určitou rezervovanost. Zatím nemáme jistotu, nakolik bude místní káva skutečně obchodně zajímavá. Paulo nemá po této stránce žádné pochybnosti: „Budete víc než překvapeni.“

A byli jsme. Dny strávené ve France byly úžasnou školou, kdy jsme nechávali za sebou jednotlivé u nás doma rozšířené „kávové předsudky“. Že Brazílie je zemí masivní produkce kávy, ale pokulhává v kvalitě. Že strojové sklízení a vysoká automatizace nevedou k výběrové kávě a masakrují kávové keře. Že je třeba sbírat jedině vybrané kávové třešně v přesném bodu zralosti. Že jen vodní zpracování kávy vede k prvotřídní jakosti… Na Paulových plantážích jsme se setkali nejen s vysoce organizovaným a profesionálním přístupem k celému procesu, naprostou otevřeností a trpělivostí k našim dotazům, zároveň ale s neméně silnou vášní a zapálením pro kvalitní kávu.

„Rozhřešení“ celého pobytu nastalo během řízeného ochutnávání kávových vzorků, tzv. cuppingu. Ukázalo se, že vybrané místní kávy skórují nad 85 bodů, což je skvělý výsledek. „Odkud je pětka?“ naléháme na Paula, aby odtajnil odrůdu a místo, ze kterého pochází jeden z nejzajímavějších vzorků. „To je catuaí amarelo, žluté catuaí z fazendy Olhos d´agua,“ směje se. To místo má skutečně nějaké magické kouzlo, zapůsobilo na nás již předešlého dne při osobní návštěvě. „Vlastně pořád nevím, jestli je to půdou, vláhou, větrem nebo snad tím krásným výhledem přes hluboké údolí na vzdálený horizont, který zde dozrávající káva má,“ prozrazuje jistou bezradnost technický specialista Eder. „Já tvrdím, že Bůh sem zapíchl prst a řekl: Zde bude růst dobrá káva!“ má o věci jasno Paulo.

Poslední den řešíme obchodní záležitosti a podepisujeme dohodu o budoucí spolupráci. Paulo nad ní ale stejně mávne rukou: „V kávovém businessu odjakživa platilo hlavně slovo a podaná ruka! Co je však důležité: večer jste všichni zváni na večeři ke mně domů!“ Paulo bydlí s rodinou v domě přímo uprostřed jedné z kávových plantáží. Prostorná místnost slouží jako obývací pokoj i jídelna, velká okna po celém obvodu dělají dojem, že zcela splýváme s okolní přírodou. Směs euforie a únavy prokládáme vynikajícím pečeným masem a maniokovým nákypem. Na party jsou pozvaní i Paulovi podřízení pracující na fazendách. S jedním z nich, který má na starosti stroje, řešíme kávové sklízečky-kombajny. „Máme dvě, starší říkáme Jerusa a novější je Madalena.“ „A která je lepší?“ „No, Madalena je taková moderní a sofistikovaná, ale jsem v ní docela stísněný – neumožňuje dostatečný výhled. Starou dobrou Jerusu mám raději!“ uzavírá Marcio úvahu o klíčových aspektech práce řidiče kávového kombajnu.

Odjíždíme. Bude potřeba ještě hodně práce, aby se Paulova káva z fazendy Olhos d´Agua dostala do šálků českých konzumentů. Pokud se to podaří, Paulo už nebude muset prodávat kávu lokálním překupníkům, kteří vše bez ohledu na kvalitu smíchají do jedné velké směsi, jak tomu zatím po 33 let bylo. Vybraný produkt zůstane zachován ve své jedinečnosti. A s ním i kousek příběhů, snů a odhodlání z brazilských kávových plantáží.

Pohled na svět z Jerusy

Pohled na svět z Jerusy