Onça

Onça pintada v celé své kráse (foto tentokrát není vlastní, ale ze stránky: http://www.infoescola.com/mamiferos/onca-pintada/)

Onça pintada v celé své kráse (foto tentokrát není vlastní, ale ze stránky, kde se v portugalštině dovíte další informace ze života jaguárů: http://www.infoescola.com/mamiferos/onca-pintada/)

Z bajek, které jsme četli ve škole, si dobře pamatujeme, že králem všech zvířat je lev (leaõ). O tom není pochyb. Aby však mohl opanovat svět ze svého afrického sídla, musil pro každý kontinent jmenovat místokrále. A pro Latinskou Ameriku je jím pan JAGUÁR, brazilsky onça pintada [ónsa pintáda].

Tato šelma s typicky skvrnitým zbarvením (byť se vzácně objevuje i v černém nebo albínovém provedení) obývala původně rozsáhlé území od jihu USA až po sever Argentiny. Dnes se však přes 50% volně žijících jedinců vyskytuje na území jediné země – Brazílie, a to hlavně v Amazonii a oblasti Pantanalu. Jedná se o chráněný druh, jehož budoucnost je ohrožena ubýváním pralesů. Spatřit ho v přírodě je velmi vzácné… a, upřímně, ne každý by o to stál (je proslulý mimo jiné tím, že má mezi šelmami nejsilnější stisk čelistí – kořist zpravidla zabíjí tak, že prokousne lebku přímo do mozku). Celý příspěvek

Café do Brasil

Kávová školka

Paulova kávová školka

„Tento den se začíná naplňovat sen, který mám po celých 34 let, co pěstuji kávu,“ vítá nás dojatě farmář Paulo na autobusovém nádraží v brazilském městě Franca, centru kávové oblasti Alta Mogiana. Ač rozlámaní po pětihodinovém přesunu ze São Paula a předchozím letu z Evropy, snažíme se vydolovat poslední zbytky dnešních sil, abychom dodali přítomné chvíli požadovanou důstojnost a odpovídali dostatečně emotivními slovy, jak je v Brazílii zvykem. Paulo nás po jednom vřele objímá a pokračuje: „Dnes se rodí dlouhodobé partnerství, které zahrne naše rodiny a děti,“ a postrkuje dopředu svého poněkud stydlivého syna Paulinha. „Příští dny nebude chodit do školy, bude s námi objíždět plantáže. Protože kávový business se nedělá na roky či pětiletky, ale na generace – je důležité, abyste viděli, že mám následovníka!“ Radost ze setkání sdílíme, zároveň ovšem zachováváme i určitou rezervovanost. Zatím nemáme jistotu, nakolik bude místní káva skutečně obchodně zajímavá. Paulo nemá po této stránce žádné pochybnosti: „Budete víc než překvapeni.“ Celý příspěvek

Abricó de macaco

Lončatník v celé své kráse

Lončatník v celé své kráse

Poprvé jsem na ten strom náhodou narazil (skoro doslova) v poklidné čtvrti Ria de Janeiro zvané Urca cestou na Cukrovou homoli. A chvíli jsem si pak myslel, že se mi to jen zdálo. Vypadal jak porostlý neskutečným množstvím orchidejí – přímo z kmene se vylupovaly obrovské růžovo-červené květy. Prst bych se do nich bál strčit, že ten tajemný prastrom odněkud ze Středozemě udělá chramst a ještě se olízne rudým jazykem.  Celý příspěvek

Eleições

Volební kartičky

Kandidáti v brazilských volbách také tisknou své reprezentativní volební vizitky.

Asi jste si taky všimli z billboardů, na podzim nás zase čekají eleições [eleisões], volby. V Brazílii se bude volit na jaře. Obojí bude v říjnu.

Dle brazilského volebního zákona má každý kandidát na starostu /prefeito/ a obecního zastupitele /vereador/ nárok na spot zdarma, který povinně vysílají brazilské televizní kanály a rádia v ucelených blocích (propaganda eleitoral gratuita).

Přijdou vám volební hesla a argumenty českých kandidátů poněkud fádní, obehrané a slaboduché? Tak posuďte adepty na tomto VIDEU. (A ne, opravdu to není parodie.) Celý příspěvek

Acreditar

BŮH EXISTUJE, JÁ VĚŘÍM! Zatímco v EU platí velmi striktní pravidla, co lze a nelze uvést na obalu potravin (a okolí EAN kódu je citlivé i kvůli čtečkám), brazilský výrobce se nerozpakuje uvést i to, co je pro něj samotného ta nejdůležitější informace.

BŮH EXISTUJE, JÁ VĚŘÍM! Zatímco v EU platí velmi striktní pravidla, co lze a nelze uvést na obalu potravin (a okolí EAN kódu je citlivé i kvůli čtečkám), brazilský výrobce se nerozpakuje deklarovat i to, co je pro něj samotného ta nejdůležitější informace.

Snad jsem už někdy zmiňoval, že jsem se nejprve učil španělsky a až pak se pustil do portugalštiny. Tím okamžikem jsem se odsoudil k doživotnímu vymezování hranic v mé hlavě mezi oběma jazyky, někdy zdánlivě blízkými, jindy zrádně odlišnými. Jedním z prvních portugalských slov, na která jsem narazil a jejichž význam jsem nechápal (protože španělština zrovna moc neporadila), bylo ACREDITAR [a-kre-dži-tar].

Jakože „připsat kredity“ (význam jsem vyvozoval na základě vzpomínek na studia na VŠE)? Nebo snad „platit kreditní kartou“ (to by k Brazilcům docela sedělo:-)? Celý příspěvek

Pinga

Na Zdraví! Saúde!

Na Zdraví! Saúde!

Plukovník brazilské letecké armády Aeronáutica ve výslužbě, Coronel Donoval, dorazil do ČR jako odborný konzultant při projednávání obchodního kontraktu (málem ovšem nedorazil, protože moc nechybělo, aby mu v São Paulu uletělo letadlo. Holt na své pozici byl v minulosti asi zvyklý, že se vždy odlétalo až na jeho povel. To u Lufthansy nějak nefungovalo).

Jednání probíhá v sídle firmy na Zlínsku a účastní se ho celkem devět osob, z toho šest Čechů. Společnost sedí kolem stolu v zasedací místnosti. Generální ředitel povstává, pronáší přivítání, mezitím blonďatá asistentka přináší na tácku panáčky.

„Co to je?“ naklání se plukovník ke svému sousedovi Rafaelovi, Brazilce s českými kořeny, jenž dobře zná českou i brazilskou realitu.

„To je slivovice – místní PINGA [pinga],“ zní odpověď. /Pinga je brazilské souhrnné slovo pro pálenku./

„Já nebudu,“ kroutí se plukovník.

„To musíš, to je tady pro ně jako u nás kafe.“ Celý příspěvek

Chorar

Kdy jste naposled plakali? Kdy jste si naposledy DOVOLILI plakat? (A komu jste o tom řekli?)

Ženy se možná zamyslí, muži povytáhnou obočí. V naší kultuře se slzy zkrátka nenosí. Pohledem z Brazílie jsme zemí tvrdých lidí. Jsme tvrdí mezi sebou a jsme tvrdí i sami k sobě. Celý příspěvek

Jeito

Rio de Janeiro

Rio se rozkládá na přírodně úchvatném a naprosto jedinečném místě, mezi tisíci kopečky a horami posázenými přímo na břehu moře. Vjezd do guanabarské zátoky považovali portugalští mořeplavci za ústí řeky, a protože k ní poprvé dorazili zrovna 1. ledna (1502), nazvali místo (a pozdější město) Lednovou Řekou, Rio de Janeiro.

JEITO [žej-tu] je ultramegasuperbrazilské slovo. Odpovídá nám na otázku „JAK, JAKÝM ZPŮSOBEM?“

„Infelizmente, isso daqui, do JEITO que está, não tem JEITO!“ rozčiluje se jeden z uvědomělejších obyvatel Ria nad (i v našich médiích hodně zmiňovaným) znečištěním zátoky Guanabara, lhostejností masy svých spoluobčanů a neschopností politiků situaci nějak systémově zlepšit (přes řadu předolympijských i jiných slibů). A je jasné, že mu jde o nalezení jeito, způsobu, jak problém vyřešit, protože tak, jak se věci mají teď /do jeito que está/, to prostě není možný /não tem jeito/ (nijak akceptovat/omluvit).

 

Zatím o pár kilometrů dál se cizinec vrací zkroušeně do svého bytu, když se na úřadě dozvěděl zamítavou odpověď na žádost o prodloužení pobytu: de jeito nenhum. V žádném případě. Celý příspěvek

Massa

Některá mezinárodní slova nás holt v brazilské portugalštině zradí. Třeba taková pasta [pasta]. To může být složka dokumentů nebo ministerský post k obsazení. Nikoliv však těstoviny. Ty jsou massa [masa].

Že těstoviny nemají s Brazílií co dělat? Ale kdež! Zajednak Brazilec má rád na talíři co největší pestrost, takže si z bufetových menu (velmi rozšířený typ stravování v restauracích, kdy se platí za váhu jídla či za vstup a nakládáte si volně z pestré nabídky) vedle fazolí, rýže, manioku a hranolek přihodí i lžičku těstovin, jakožto ideální kombinaci příloh k pečenému masu hovězímu, kuřecímu a rybímu zároveň. Za druhé, v Brazílii žije velice početná italská subkomunita, a té vděčí Brazilci za skvělé těstovinové pokrmy a stylové restaurace. V nich je velmi rozšířený jiný, typicky brazilský způsob podávání, tzv. rodízio de massas [ho-dží-ziu dži ma-sas]. I u něj máte konzumaci volnou v rámci jedné ceny, číšníci však neustále rotují po place s rozličnými druhy těstovinových jídel, jak jen je kuchař dokončuje, a můžete si nechat nakládat, co se do vás vejde. Celý příspěvek

Borracharia

Měníme pneu v Brazílii

Pravá brazilská borracharia. Ušatý řidič Luciano přihlíží vlevo. Vpravo je borracheiro, ten tomu tady vládne.

Pessoal, lidi, furou o pneu, píchli jsme,“ oznamuje ušatý řidič Luciano posádce autobusu značky Cometa, že nabereme jisté zdržení. Směje se přitom od ucha k uchu, úplně stejně, jako když nám trhá lístky při nástupu, když nás starostlivě přepočítává po každé zastávce, když po nocích předjíždí kamiony v nekonečných dálavách státu São Paulo. Asi jinou grimasu prostě neumí (pravda, neviděli jsme ho, když by prohráli Corinthians..) Celý příspěvek