V brazilské portugalštině děkujeme slovíčkem obrigado. Doslovně to znamená „jsem vám zavázán/zavázána“, a jak překlad navozuje, je třeba rozlišit rody. Muž říká obrigado. (Vyslov [obrigádu]. Nikoli prosím [ó, brigádo]. Brazilci českému profesorovi v jeho specifické výslovnosti sice porozuměli, ale já se po několikerém důsledném zopakování nemohl zbavit dojmu, že dotyčný jaksi ustrnul v komunismu.) Žena je vždy ladně obrigada [obrigada].

Jak ale na poděkování zareagovat? Máme hned několik možností! Oficiální odpovědí je de nada [dži náda] (není zač), případně obrigado/a você (já děkuji vám). Celý příspěvek →

Nekonečně rovná cesta vnitrozemím státu São Paulo

„Eu sou do interior,“ zubí se Fabio: „Já jsem z vnitřku.“ „Jak, Z VNITŘKU?“ nechápavě kroutím hlavou.

Toliko mé první setkání se slovíčkem interior [čti úplně klidně, jak se píše], dnes už mě nezaskočí! Třebaže tento výraz nese v brazilské portugalštině také (námi intuitivně chápaný) význam „vnitřní“, jeho primární použití zde odkazuje na Celý příspěvek →