Někdy Jihoameričany podezřívám, že mají zvláštní schopnosti dělat své lety do Evropy akčnější a dobrodružnější. Už mi za ty roky předvedli mnohé finty, některé opakovaně. Např. zjistí až při odbavení na letišti, že mají propadlý pas (to se asi dělo konkrétně na brazilském letišti Guarulhos docela často, tak zde policie zřídila přímo přepážku pro expresní vyřizování nových pasů; i tak to však znamená ztrátu letu a hledání nového spojení), zapomenou si v letadle peněženku (a to již v mezidobí odletělo někam jinam), ulítne jim navazující spoj nebo aspoň ztratí zavazadla…

Čekám zrovna na ruzyňských příletech na trojici Brazilců. U letadla z Amsterodamu již na obrazovkách svítí symbol přeškrtnutého zavazadla, výdej kufrů byl tedy ukončen. A já dál marně své známé vyhlížím.

Konečně se v proudu příchozích objevuje známá tvář! Jen jedna. Celý příspěvek →

Některá mezinárodní slova nás holt v brazilské portugalštině zradí. Třeba taková pasta [pasta]. To může být složka dokumentů nebo ministerský post k obsazení. Nikoliv však těstoviny. Ty jsou massa [masa].

Že těstoviny nemají s Brazílií co dělat? Ale kdež! Za prvé, Brazilec má rád na talíři co největší pestrost! Takže si z bufetových menu (rozšířený typ stravování v restauracích, kde se platí za váhu jídla či za vstup a nakládáte si volně z pestré nabídky) vedle fazolí a rýže, manioku a hranolek přihodí na talíř i lžičku těstovin, a vytvoří si tak ideální kombinaci příloh k pečenému masu hovězímu, kuřecímu a rybímu zároveň. Za druhé, v Brazílii žije početná italská subkomunita a té vděčí Brazilci za skvělé těstovinové pokrmy a stylové restaurace. V nich je velmi rozšířený jiný typicky brazilský způsob podávání, tzv. rodízio de massas [hodžíziu dži másas]. I u něj máte konzumaci neomezenou v rámci jedné ceny a číšníci neustále rotují po place s rozličnými druhy těstovinových jídel, jak je jen kuchař dokončuje. Vy sedíte za stolem a můžete si nechat nakládat, co se do vás vejde. Celý příspěvek →

Nastoupit (a vystoupit) ve špičce do saopaulského metra není vždy snadné

Dnešním příspěvkem se rozmáchnu trochu mezinárodně, snad mi to obdobně velkoryse odpustíte. Cestujete rádi metrem? Já měl nedávno možnost povozit se v Německu, USA a Brazílii.

Marně jsem se snažil přesvědčit automat v berlínském metru, aby mi prodal jízdenky. Žlutý autobus mě vyplivl na Zentraler Omnibusbahnhof krátcepředpůlnocí a já se potřeboval co nejrychleji dostat k hostelu. Široko daleko nebyl jediný zaměstnanec, co by poradil (v tu chvíli se mi zastesklo po Brazílii, kde zvládnou umístit hned dva pracovníky dopravních podniků na každý jednotlivý autobus MHD). Celý příspěvek →

Ve výčtu hesel tohoto blogu doposud chybělo sloveso. To je veliká škoda. Dávám si tímto předsevzetí postupně zde představit deset nejdůležitějších sloves pro Brazílii. Pro dnešek začneme jedním naprosto fundamentálním. MEXER [me-šer]. Mexer je míchat, kvedlat, kývat, vrtět, třepat, třást… Zkrátka vše, co vyjadřuje, že daná věc nezůstává v klidu, že se nějak pohybuje, mění stav, prostě AKCE. A v Brazílii se pohybuje VŠE. I ten profláklý Kristus na hřbetě Hrbáče Corcovado, když se na něj pořádně zaměříte, uvidíte, jak se mírně houpe v bocích, mexe as cadeiras. Celý příspěvek →