Xadrez

XadrezŠachy působí černobíle, jejich historie je však pěkně barevná. Zavede nás nejprve do Indie, ke hře zvané čaturanga („čtyři vojenské divize“). Hráli ji 4 hráči (dva a dva proti sobě) a měli k dispozici figurky pěšáka, slona, koně, lodě a rádži – krále. (Jogínům možná hned naběhne sousloví „čaturanga dandasana“, oblíbená pozice z jiné slavné indické exportní komodity – jógy, při které se cvičenec s tělem ve tvaru prkna opírá o všechny čtyři končetiny. Česky se tomu říká klik :-) Z indického subkontinentu se hra dostala do Persie jako chatrang, Arabové ji převzali coby schatranj a pod názvem axatraz ji hráli na Pyrenejském polostrově. Odtud dnešní španělský název ajedrez [achedrés] a konečně i portugalský XADREZ [šadrés].

V portugalštině hrajeme s peões [peões] (pěšci), torres [tóhis] (věžemi), cavalos [kaválus] (jezdci), bispos [bíspus] (naši střelci, zde biskupové – katolická církev má na brazilskou společnost, na rozdíl od té české, přece jen stále velký vliv:-), dama [dáma] (dámou) a s rei [héj] (králem) na šachovnici jménem tabuleiro (de xadrez) [tabuléiru] (je možné, že ta brazilská má pravoúhlé schéma čar přeci jen trochu rozvlněné..). Cílem hry je samozřejmě xeque-mate [šeky-máči], což rozhodně není šek krytý plným skladem maté, jak by výslovnost mohla napovídat.

Od šachovnice se pojmenování xadrez přeneslo i na cokoli kostičkovaného (uma camisa xadrez je kostkovaná košile) a jen o málo víc fantazie budete potřebovat pro odkrytí jiného přeneseného významu – xadrez je také hovorově „vězení“.

Nejsem xadrezista [šadrezísta] nebo enxadrista [enšadrísta], obojí synonyma pro šachistu, ale i v mezinárodním obchodě mě jejich hra doběhla. Konkrétně v citátu od jednoho z lidí, kteří mi byli mé během profesní dráhy největší inspirací. Ono moudro znělo takhle: „Pavle, uvědom si, že obchod, to není člověče, nezlob se, obchod jsou šachy!!!“

 

Pozn. Pátrání uvedené v prvním odstavci je namíchané z dostupných internetových zdrojů, které se ovšem v různých detailech liší. Věřím, že, se do nich nemusím zamotávat, o historickou exaktnost v mém kostkovaném pojednání tak úplně nejde.