Archiv autora: Pavel Šembera

Xícara

Když studentka španělštiny pekla podle brazilského receptu, přidala do těsta – v nejlepší víře – také lžíci mléka. V instrukcích stálo: xícara de leite [šíkara dži léiči], čemuž ve španělštině nejlogičtěji odpovídá cuchara de leche [kučára de léče], tedy mléka tak akorát na lžičku. Jenže chyba.

Xícara je v brazilské portugalštině hrníček, šálek. V úplně nejčastějším, ze samé podstaty brazilském slovním spojení tedy xícara de café, šálek kávy. (Pro úplnost dodejme, že každý správný šálek má svůj podšálek, a ten se řekne pires [píris].) Celý příspěvek

Coco

brazilské kokosy

Prodejce kokosů v Niterói (na pozadí Cukrová homole v Riu)

… aneb malá kokosová abeceda.

Čerstvé kokosy patří neodmyslitelně k brazilským plážím a vychlazené přináší příjemné osvěžení ve zdejším horku a žáru. Kupujete si vždy água de coco [água dži kóku], tedy kokosovou vodu. V našich, kokosům poněkud vzdálených krajích občas zaměňujeme kokosovou vodu za kokosové mléko, Brazilci to však dobře rozlišují. Kokosová voda je téměř čirá tekutina ze středu kokosu, bílé, husté a mastné kokosové mléko leite de coco [léiči dži kóku] vznikne rozmixováním kokosové dužiny s vodou – to si nejčastěji kupujete v plechovce.

Prozraďte, už jste někdy otvírali kokos u vás doma? A zapojili do toho všechny dostupné nástroje od nože, kladiva, vývrtky, struhadla až po pilku na železo? Byla od kokosu půlka bytu nebo víc? Pokud máte podobné vzpomínky jako já, budete také s obdivem hledět na zkušené prodejce kokosů u plážových stánků. Jak zručně a s naprostou jistotou přidrží kluzký mokrý kokos jednou rukou a ve vteřině párkrát mrsknou mačetou srostlou s druhou rukou. Pak už jen vhodí brčko, zinkasují nějakých pět reálů (cca 30 korun) a podají vám připravený plod. Je to vždy hezké pokoukání, když někdo něco doopravdy umí… Celý příspěvek

Arroz e feijão

hlavní brazilská příloha

Rýže a fazole

„Esses instrumentos aqui são o arroz e feijão, cada cirurgião tem que ter,“ pronáší zkušeně brazilský lékař a v rukou přitom obrací chirurgické nástroje prezentované na odborném veletrhu: „Tyto nástroje jsou rýží a fazolemi, ty musí mít každý chirurg.“

Rýží a fazolemi?

Arroz e feijão [ahós i feižão] jsou dvě základní přílohy používané v brazilské kuchyni, které k sobě v místním podání neodmyslitelně patří. Suchou rýži Brazilec vždy zvláční fazolovým přelivem a zmíněná kombinace (mimochodem, dle nutricionistů velmi šťastně zvolená díky vyváženosti obsažených sacharidů, bílkovin, aminokyselin a minerálů) má slibně nakročeno stát se jednou z vašich BRAZILSKÝCH ZÁVISLOSTÍ. Celý příspěvek

Caipirinha

typický brazilský drink

Brazilská caipirinha

Tento blog už dál nemůže být bez caipirinhy. Jako se bez ní neobejde žádná pořádná brazilská cesta.

Aby bylo jasno, caipirinha [kai-pi-rí-ňa]* je lék! Nebo alespoň tak podle legendy vznikla – jako lék na chřipku (s ohledem na probíhající chřipkovou epidemii jsem snad trefil i načasování příspěvku), v původním složení drtivé síly: citron + med + česnek + pálenka cachaça [ka-šá-sa] z cukrové třtiny. Postupem času se (podle stejné legendy) vytratil med a česnek, naopak se přidal třtinový cukr pro vyvážení sladko-kyselé chuti a led pro to správné osvěžení. Celý příspěvek

Trem

V BRAZÍLII JE MÁLO VLAKŮ.

Vlak se brazilsky řekne trem [trẽn] (s nosovou výslovností). Záměrně píšu „brazilsky“, protože v evropské portugalštině se používá zcela jiné slovo – comboio [kombóju]. (Pokud vám tedy v turistické kanceláři v Portu sdělí, že na výlet do Bragy pojedete comboio, nemusíte se obávat, že byste snad popojížděli v nějakém „konvoji“ autobusů – budete cestovat v regulérních vagónech tažených mašinou.)

Zrekonstruovaná železniční stanice ve městě Barretos, stát São Paulo. Jen nějak chybějí koleje..

Brazílii nicméně vlaky moc nejdou. Na své rozlehlé území má žalostně málo funkčních tratí, nákladní doprava je primárně směřována na kamióny a lodě. Osobní pak rovněž na silnice nebo do letadel. Zlatá doba pro budování železnice byla na konci 19. a na počátku 20. století, kdy nové vlaky pomáhaly svážet brazilskou úrodu (např. kávu) a vytěžené nerostné bohatství do přístavů. Jelikož se ovšem jednalo o jednotlivé privátní investice, každá taková trať byla postavena s jinou roztečí kolejí. Tím se prakticky znemožnila budoucí integrace do jednotné sítě a politickou zelenou dostal rozvoj silniční dopravy. Celý příspěvek

Jabuti

brazilská želva jabuti

Želva jabuti

Říká se, že Eskymáci mají desítky slov pro sníh, aby odlišili jeho jednotlivé druhy, protože je to jejich každodenní realita i životní nutnost. Obyvatelé Sahary údajně zase používají vícero výrazů pro písek. Moudré servery k tomu říkají, že obojí je mýtus. Ať už jakkoli, Brazilci, pokud vím, mají jediné (exotické) slovo pro sníh (neve [névi]) a rovněž jedno univerzální pro písek (areia [aréia]). Zato mají hned tři slova pro želvu!

Brazilská příroda je na želvy nesmírně bohatá. A můžete se setkat buď s jabuti [žabučí], nebo s cágado [kágadu], nebo s tartaruga [tartarúga]. Slovo jabuti pochází z indiánského jazyka tupí (iawotí) a označuje výlučně suchozemské želvy dvou konkrétních druhů, které jsou v Jižní Americe doma. Celý příspěvek

Chá de fraldas

Chá de fraldas

Brazilci zbožňují oslavy! A tak není divu, že nevynechají jedinou příležitost. Velmi oblíbené jsou oslavy nadcházejícího mateřství, tzv. chá de fraldas [šá dži fráldas] (ev. chá de bebê).

Chá [šá] znamená čaj a je zaznamenání hodné, že jak portugalština, tak i čeština a některé další slovanské jazyky převzaly pro tento nápoj severočínské označení, které se ovšem do evropských zeměpisných šířek dostalo přes perštinu a turečtinu (naproti tomu Španělé používají společně s germánským světem původem jihočínské „té“).

No a fraldas [fráldas] jsou dětské plínky.

Vítejte tedy na plenkovém čaji, respektive na odpoledním plenkovém dýchánku. I pro něj platí tři základní pravidla všech brazilských oslav: Celý příspěvek

Presunto

Brazilští rodiče přijíždějí do České republiky na svatbu svého syna. Maminka české nevěsty je srdečně vítá ve dveřích rodinného domku. Z portugalštiny si zatím zvládla zapamatovat jen pár slov, rozhodně však chce zanechat ten nejlepší první dojem:

„Presunto Renan, presunta Miriam, bem-vindos!“ oslovuje Brazilce pečlivě chystanou větou.

V ten moment její dcera vyprskne smíchy: „Mami, presunto [prezúntu] znamená ŠUNKA!“ (Že to může být v brazilském slangu i „mrtvola“, to naštěstí nezmínila…) Celý příspěvek

Vamos pro…

„Půjdeme na [hoky]?“

Partička Brazilců v tropickém přímořském Natalu vymýšlí plán na dnešní večer. A mezi nimi – kdo ví, jakým záhadným rozmarem osudu se zde ocitl – také jeden Tomáš, cestovatel ze Sedlčan.

„A co to je?“ ptá se Tomáš svých brazilských kamarádů. Zní to jak náš český hokej, uvažuje v duchu, ale tady, skoro na rovníku…?

„To neznáš?!“ žasnou Brazilci sborově a valí na Tomáše oči. „To je přece nejznámější hudební styl na světě!“

„No dobře, dobře, tá bom, vamos, jdu s vámi,“ pronáší Tomáš smířlivě, aby uklidnil své společníky. Těší se, že pozná další specialitku severovýchodu Brazílie. Už zde nějakou dobu pobývá, dost na to, aby mu místní už stihli představit celou řadu zajímavostí. A pokaždé byly ony zajímavosti uvedeny slovy, že se jedná o ten NEJVĚTŠÍ, NEJPŮSOBIVĚJŠÍ nebo NEJZNÁMĚJŠÍ exemplář na světě, nebo alespoň v Latinské Americe… Celý příspěvek

Cavalo

I v Brazílii se hraje pólo (koňské).

Dnes vám daruji koně cavalo [kaválu]. A trochu se mu podíváme na zoubek.

I v portugalštině existuje známé úsloví a cavalo dado não se olham os dentes, darovanému koni na zuby nekoukej. Nechci vás však nabádat k úkonům spadajícím do oboru veterinární stomatologie, bližší jsou mi jiná slovní spojení, v nichž hlavní roli hraje rovněž nejznámější lichokopytník. Třeba tato: Celý příspěvek