příspěvky začínající písmenem J

Jabuti

brazilská želva jabuti

Želva jabuti

Říká se, že Eskymáci mají desítky slov pro sníh, aby odlišili jeho jednotlivé druhy, protože je to jejich každodenní realita i životní nutnost. Obyvatelé Sahary údajně zase používají vícero výrazů pro písek. Moudré servery k tomu říkají, že obojí je mýtus. Ať už jakkoli, Brazilci, pokud vím, mají jediné (exotické) slovo pro sníh (neve [névi]) a rovněž jedno univerzální pro písek (areia [aréia]). Zato mají hned tři slova pro želvu!

Brazilská příroda je na želvy nesmírně bohatá. A může to být buď jabuti [žabučí], nebo cágado [kágadu], nebo tartaruga [tartarúga]. Slovo jabuti pochází z indiánského jazyka tupí (iawotí) a označuje výlučně suchozemské želvy dvou konkrétních druhů, které jsou v Jižní Americe doma. Celý příspěvek

Jacaré

Jeden kajman, co zůstal stát – v Pantanalu

„Kdo chvíli stál, už stojí opodál.“ Význam tohoto přísloví je zcela zřejmý: vyvíjet dostatečnou míru aktivity je žádoucí, a to platí všude na světě. Životní moudro našich předků je nám však sdělováno s umírněností charakteristickou pro středoevropskou přírodu. Stát opodál není v žádném smyslu fatální, nic vás v mezidobí nesežere, a když uděláte dva tři rychlé kroky, jste zase v pohodě zpátky v proudu! Brazilci totéž vyjádří lapidárním jacaré parado vira bolsa [žakaré parádu víra bólsa]. „Z kajmana, co zůstane stát, se stane kabelka.“ (Nepomůže mu ani hnutí brojící proti módním doplňkům z kůže zvířat, které má i v Brazílii své četné příznivce.) Tak sebou raději koukejte mrskat! Celý příspěvek

Jeito

Rio de Janeiro

Rio se rozkládá na přírodně úchvatném a naprosto jedinečném místě, mezi tisíci kopečky a horami posázenými přímo na břehu moře. Vjezd do guanabarské zátoky považovali portugalští mořeplavci za ústí řeky, a protože k ní poprvé dorazili zrovna 1. ledna (1502), nazvali místo (a pozdější město) Lednovou Řekou, Rio de Janeiro.

JEITO [žej-tu] je ultramegasuperbrazilské slovo. Odpovídá nám na otázku „JAK, JAKÝM ZPŮSOBEM?“

„Infelizmente, isso daqui, do JEITO que está, não tem JEITO!“ rozčiluje se jeden z uvědomělejších obyvatel Ria nad (i v našich médiích hodně zmiňovaným) znečištěním zátoky Guanabara, lhostejností masy svých spoluobčanů a neschopností politiků situaci nějak systémově zlepšit (přes řadu předolympijských i jiných slibů). A je jasné, že mu jde o nalezení jeito, způsobu, jak problém vyřešit, protože tak, jak se věci mají teď /do jeito que está/, to prostě není možný /não tem jeito/ (nijak akceptovat/omluvit).

 

Zatím o pár kilometrů dál se cizinec vrací zkroušeně do svého bytu, když se na úřadě dozvěděl zamítavou odpověď na žádost o prodloužení pobytu: de jeito nenhum. V žádném případě. Celý příspěvek