příspěvky začínající písmenem C

Coco

brazilské kokosy

Prodejce kokosů v Niterói (na pozadí Cukrová homole v Riu)

… aneb malá kokosová abeceda.

Čerstvé kokosy patří neodmyslitelně k brazilským plážím a vychlazené přináší příjemné osvěžení ve zdejším horku a žáru. Kupujete si vždy água de coco [água dži kóku], tedy kokosovou vodu. V našich, kokosům poněkud vzdálených krajích občas zaměňujeme kokosovou vodu za kokosové mléko, Brazilci to však dobře rozlišují. Kokosová voda je téměř čirá tekutina ze středu kokosu, bílé, husté a mastné kokosové mléko leite de coco [léiči dži kóku] vznikne rozmixováním kokosové dužiny s vodou – to si nejčastěji kupujete v plechovce.

Prozraďte, už jste někdy otvírali kokos u vás doma? A zapojili do toho všechny dostupné nástroje od nože, kladiva, vývrtky, struhadla až po pilku na železo? Byla od kokosu půlka bytu nebo víc? Pokud máte podobné vzpomínky jako já, budete také s obdivem hledět na zkušené prodejce kokosů u plážových stánků. Jak zručně a s naprostou jistotou přidrží kluzký mokrý kokos jednou rukou a ve vteřině párkrát mrsknou mačetou srostlou s druhou rukou. Pak už jen vhodí brčko, zinkasují nějakých pět reálů (cca 30 korun) a podají vám připravený plod. Je to vždy hezké pokoukání, když někdo něco doopravdy umí… Celý příspěvek

Caipirinha

typický brazilský drink

Brazilská caipirinha

Tento blog už dál nemůže být bez caipirinhy. Jako se bez ní neobejde žádná pořádná brazilská cesta.

Aby bylo jasno, caipirinha [kai-pi-rí-ňa]* je lék! Nebo alespoň tak podle legendy vznikla – jako lék na chřipku (s ohledem na probíhající chřipkovou epidemii jsem snad trefil i načasování příspěvku), v původním složení drtivé síly: citron + med + česnek + pálenka cachaça [ka-šá-sa] z cukrové třtiny. Postupem času se (podle stejné legendy) vytratil med a česnek, naopak se přidal třtinový cukr pro vyvážení sladko-kyselé chuti a led pro to správné osvěžení. Celý příspěvek

Chá de fraldas

Chá de fraldas

Brazilci zbožňují oslavy! A tak není divu, že nevynechají jedinou příležitost. Velmi oblíbené jsou oslavy nadcházejícího mateřství, tzv. chá de fraldas [šá dži fráldas] (ev. chá de bebê).

Chá [šá] znamená čaj a je zaznamenání hodné, že jak portugalština, tak i čeština a některé další slovanské jazyky převzaly pro tento nápoj severočínské označení, které se ovšem do evropských zeměpisných šířek dostalo přes perštinu a turečtinu (naproti tomu Španělé používají společně s germánským světem původem jihočínské „té“).

No a fraldas [fráldas] jsou dětské plínky.

Vítejte tedy na plenkovém čaji, respektive na odpoledním plenkovém dýchánku. I pro něj platí tři základní pravidla všech brazilských oslav: Celý příspěvek

Cavalo

I v Brazílii se hraje pólo (koňské).

Dnes vám daruji koně cavalo [kaválu]. A trochu se mu podíváme na zoubek.

I v portugalštině existuje známé úsloví a cavalo dado não se olham os dentes, darovanému koni na zuby nekoukej. Nechci vás však nabádat k úkonům spadajícím do oboru veterinární stomatologie, bližší jsou mi jiná slovní spojení, v nichž hlavní roli hraje rovněž nejznámější lichokopytník. Třeba tato: Celý příspěvek

Cachorro

Jorkšírský teriér (ilustrační foto z www.psi-plemena.cz)

„Rafael a Eliane nás v minulosti víckrát navštívili. Byli na mých narozeninách a také na velóriu [velóriu] (rozloučení se s mrtvým) mého cachorro [kašóhu] – psa…“ zmiňuje Brazilka Laura naše společné přátele.

„Na velório koho?“ nejsem si jistý, jestli jsem dobře rozuměl.

„Nickyho … Ach.“ Lauřin hlas se zachvěje bolestnou vzpomínkou. „Podívej,“ listuje v mobilu a ukazuje fotky, na kterých se tiskne k malému jorkšírovi. „Byl to můj miláček. Byl s námi jedenáct let, než nás loni opustil. Stále máme doma urnu s popelem po kremaci, nejsem schopna ho pohřbít…“

Koukám trochu vyjeveně, ale snad to vypadá soucitně. Laura se rozpovídá: Celý příspěvek

Café do Brasil

Kávová školka

Paulova kávová školka

„Tento den se začíná naplňovat sen, který mám po celých třicet čtyři let, co pěstuji kávu,“ vítá nás dojatě farmář Paulo na autobusovém nádraží v brazilském městě Franca, centru kávové oblasti Alta Mogiana. Ač rozlámaní po pětihodinovém přesunu ze São Paula a předchozím letu z Evropy, snažíme se vydolovat poslední zbytky našich dnešních sil, abychom dodali přítomné chvíli požadovanou důstojnost a odpovídali dostatečně emotivními slovy, jak je v Brazílii zvykem. Paulo nás po jednom vřele objímá a pokračuje: „Dnes se rodí dlouhodobé partnerství, které zahrne naše rodiny a děti,“ a postrkuje dopředu svého poněkud stydlivého syna Paulinha. „Příští dny nebude chodit do školy, bude s námi objíždět plantáže. Protože kávový business se nedělá na roky či pětiletky, ale na generace – je důležité, abyste viděli, že mám následovníka!“ Radost ze setkání sdílíme, zachováváme ovšem i určitou rezervovanost. Zatím nemáme jistotu, zda bude zdejší káva skutečně natolik zajímavá, aby se vyplatilo začít ji dovážet do Evropy. Paulo nemá po této stránce žádné pochybnosti: „Budete víc než překvapeni.“ Celý příspěvek

Chorar

Kdy jste naposled plakali? Kdy jste si naposledy DOVOLILI plakat? (A komu jste o tom řekli?)

Ženy se možná zamyslí, muži povytáhnou obočí. V naší kultuře se slzy zkrátka nenosí. Pohledem z Brazílie jsme zemí tvrdých lidí. Jsme tvrdí mezi sebou a jsme tvrdí i sami k sobě. Celý příspěvek

Cupim

Pastvina pod vládou cupins, Mato Grosso do Sul

Pastvina pod vládou cupins, Mato Grosso do Sul

Ač je to klišé, je to tak: v Brazílii je velké skoro všechno. Vzdálenosti, budovy, lidská srdce :-) Tatáž rostlina, kterou naše babička hýčká doma v pokoji a raduje se z každého nového lístku, zde roste jak plevel a poskytuje lidem stín před tropickým sluncem. V podvečer nám vletí do místnosti motýl s takovým rozpětím křídel, za jaké by se nestyděl průměrný středoevropský pták. A brazilský stůl se již prohýbá pod vrchovatými jídelními mísami, číšník však zatím donesl všeho všudy jen přílohy…

V podobném výčtu by se dalo ještě dlouho pokračovat. Našinci, co poprvé zavítal v brazilské kraje, zpravidla chvíli trvá, než se zvládne na místní dimenze naladit a začít v nich uvažovat. Pozor však na přehnané analogie: Celý příspěvek

Cerveja artesanal

…aneb malé nahlédnutí do pivního světa Made-in-Brazil.

V předchozím příspěvku jsem se loučil konstatováním, že sledování blogu virou moda. V mezidobí jsem podnikl novou cestu do Brazílie a musím vám napsat, že módou jsou tu aktuálně úplně jiné věci. Například cerveja [servéža], pivo.

Vážně?

Konkrétně mám na mysli tzv. cervejas artesanais. Slovo artesanal [artezanal] znamená řemeslný, ručně dělaný. V daném kontextu se výrazem rozumí fenomén gurmánských piv, nejčastěji vyráběných v malých nezávislých pivovarech s větším respektem k tradičním postupům a kvalitním surovinám. Nebo dokonce rovnou doma. „Jistě znáš profesora Gilsona, jednu z největších brazilských kapacit v oblasti endodoncie,“ povídá mi distributor na stomatologickém veletrhu, „tak ten se mi nedávno chlubil, že začal doma vařit pivo!“ A já si v tu chvíli představuji, jak odcházím z Gilsonovy nablýskané kliniky s novým chrupem a lahváčem „od vašeho zubaře“ v podpaží… Celý příspěvek

Chuveiro

Brazilská průtoková sprchová hlavice

Chuveiro

VÝSTRAHA: ŽIVOTU NEBEZPEČNO POUŽÍVAT ELEKTRICKÝCH SPOTŘEBIČŮ VE VANĚ I SAHAT NA NĚ Z VANY! Kdo se v mládí myl v socialistické panelákové koupelně, má zadřeno hluboko pod kůží, že proud a voda rovná se lebka a zkřížené hnáty. Zejména ten pak bude na sucho přešlapovat pod brazilskou sprchovou hlavicí chuveiro [šu-vei-ru] a nevěřícně zírat na dráty tulící se k vodivé kapalině. Celý příspěvek