Presunto

Brazilští rodiče přijíždějí do České republiky na svatbu svého syna. Maminka české nevěsty je srdečně vítá ve dveřích rodinného domku. Zatím si zvládla zapamatovat z portugalštiny jen pár slov, rozhodně však chce zanechat ten nejlepší první dojem:

„Presunto Renan, presunta Miriam, bem-vindos!“ oslovuje Brazilce pečlivě chystanou větou.

V ten moment její dcera vyprskne smíchy: „Mami, presunto [prezúntu] je ŠUNKA!“ (Že to může být v brazilském slangu i „mrtvola“, to naštěstí nezmínila…)

Slovo, které paní domu chtěla trefit, bylo daleko nejspíše prezado/prezada [prezádu, prezáda], vážený/vážená. I tak by to ale vyznělo příliš formálně (prezado se uplatní hlavně při proslovech k širší společnosti nebo v korespondenci). Klidně by stačilo bom dia [bõm džía], dobrý den, vyslovené s patřičným nadšením.

Podobné přeřeknutí nezpůsobí v kontaktu s Brazilci nějak trapnou situaci, vyústilo jen do všeobecného veselí. A již se celá společnost přesunuje do obývacího pokoje k slavnostnímu přípitku. Tam na ně na stolku čekají mísy plné obložených chlebíčků (jen jedna z mnoha českých unikátností, se kterou se brazilská návštěva v naší zemi setká). Mezi nimi i ty šunkové, kde na vlašském salátu trůní elegantně stočený plátek presunto, vajíčko ovo, okurka pepino a nať petrželky salsinha.

Unikátní český chlebíček. Zdroj obrázku a něco z historie obkládání vek: http://extrastory.cz/oblozeny-chlebicek-je-ceskym-fenomenem-ale-dobyva-svet.html