V BRAZÍLII JE MÁLO VLAKŮ.

Vlak se brazilsky řekne trem [trẽn] (s nosovou výslovností). Záměrně píšu „brazilsky“, protože v evropské portugalštině se používá zcela jiné slovo – comboio [kombóju]. (Pokud vám tedy v turistické kanceláři v Portu sdělí, že na výlet do Bragy pojedete comboio, nemusíte se obávat, že byste snad popojížděli v nějakém „konvoji“ autobusů – budete cestovat v regulérních vagónech tažených mašinou.)

Zrekonstruovaná železniční stanice ve městě Barretos, stát São Paulo. Jen nějak chybějí koleje..

Brazílii nicméně vlaky moc nejdou. Na své rozlehlé území má žalostně málo funkčních tratí, nákladní doprava je primárně směřována na kamióny a lodě. Osobní pak rovněž na silnice nebo do letadel. Zlatá doba pro budování železnice byla na konci 19. a na počátku 20. století, kdy nové vlaky pomáhaly svážet brazilskou úrodu (např. kávu) a vytěžené nerostné bohatství do přístavů. Jelikož se ovšem jednalo o jednotlivé privátní investice, každá taková trať byla postavena s jinou roztečí kolejí. Tím se prakticky znemožnila budoucí integrace do jednotné sítě a politickou zelenou dostal rozvoj silniční dopravy. Celý příspěvek →

Tukan v brazilské Batayporã

Návštěvy z České republiky jezdí do Bataypory, brazilského městečka s českými kořeny, již řadu let (mimo jiné i díky dobrovolnickým projektům zvaným workcampy, které zde pravidelně organizuje INEX-SDA ve spolupráci s místním Centro de Memória Jindřich Trachta). Češi zde poznají milé a pohostinné krajany, zažijí jedinečnou symbiózu české a brazilské kultury zabalenou do hávu subtropické přírody a mohou si odpočinout od hektiky a ruchu jihoamerických velkoměst.

Zdejší obyvatelé, z nichž mnozí za svůj život necestovali dál než za hranice státu Mato Grosso do Sul, se také díky českým návštěvám už o nás leccos dozvěděli. Že vypijeme hodně piva, že rádi chodíme pěšky po turistických značkách (které zde vyznačili dobrovolníci z Klubu českých turistů), že prý jsme schopní přežít v zimě i při teplotách pod nulou(!). A taky, že jsme ujetý na tukany. Celý příspěvek →

V minulém příspěvku jsme pluli s Měsícem po nebeské klenbě, nyní se vrátíme pěkně zpátky na zem. Následuje několik veskrze praktických tipů pro každodenní komunikaci v brazilské portugalštině.

Snad i vaše zkušenost potvrdí, že kdo se chce rozmluvit v cizí řeči, musí zařadit do aktivního slovníku pár „výplňových slov“. Takových, která naskočí automaticky a pomůžou překlenout hluché vteřiny v proudu řeči, zatímco se mozkový harddisk točí na plné obrátky a hledá přesnější výraz nebo opisnou cestu, jak předat myšlenku. „…it´s pretty much that kind of stuff you know…“ Jak „rodile“ zní tato věta studentu angličtiny a zároveň jak nulový je její obsah! Jazykové učebnice podobná kouzla většinou opomíjí, jejich naposlouchání a přiměřené používání však povznese váš projev o úroveň blíže domorodcům. Celý příspěvek →