Xadrez

XadrezŠachy působí černobíle, jejich historie je však pěkně barevná. Zavede nás nejprve do Indie, ke hře zvané čaturanga („čtyři vojenské divize“). Hráli ji 4 hráči (dva a dva proti sobě) a měli k dispozici figurky pěšáka, slona, koně, lodě a rádži – krále. (Jogínům možná hned naběhne sousloví „čaturanga dandasana“, oblíbená pozice z jiné slavné indické exportní komodity – jógy, při které se cvičenec s tělem ve tvaru prkna opírá o všechny čtyři končetiny. Česky se tomu říká klik :-) Z indického subkontinentu se hra dostala do Persie jako chatrang, Arabové ji převzali coby schatranj a pod názvem axatraz ji hráli na Pyrenejském polostrově. Odtud dnešní španělský název ajedrez [achedrés] a konečně i portugalský XADREZ [šadrés]. Celý příspěvek

Existir

Na první pohled je zřejmé, že portugalské sloveso existir [ezisčír] odpovídá našemu „existovat“. Žádná věda.

Co ale znamená, když vám Brazilec řekne: Você não existe! [vosé não ezísči] „Ty neexistuješ!“?

Dám vám tři možnosti:

a/ Jseš naprostá nula.

b/ Jseš naprosto skvělej.

c/ Ty neexistuješ, jen se jevíš existovat. (Bavíte se s brazilským filosofem.)

Nejpravděpodobnější správná odpověď je b/. Brazilec použije tuto větu v roztomile pochvalném vyjádření, že druhá osoba je tak úžasná, že ještě nikdo takový ani nebyl objeven. Dotyčný prostě nemá s nikým ani s ničím pozemským srovnání :)

Zebra

„Tak, vyzvednu Cecílii na letišti, odvezu ji do hotelu, aby se ubytovala. Pak ji vezmu na večeři a potom bysme mohli společně na nějaký z koncertů, zrovna se dneska v Praze koná Noc kostelů…“ Rekapituluji s kamarádem Evandrem program, který jsem přichystal pro brazilskou návštěvu, co za pár hodin přistane na Ruzyni.

V té chvíli blikne Evandrovi na whatsappu zpráva. „Deu zebra [déu zébra],“ komentuje lakonicky. „Padla zebra.“ Celý příspěvek

Cachorro

Jorkšírský teriér (ilustrační foto z www.psi-plemena.cz)

„Rafael a Eliane nás v minulosti víckrát navštívili. Byli na mých narozeninách a také na velóriu [velóriu] (rozloučení se s mrtvým) mého cachorro [kašóhu] – psa…“ zmiňuje Brazilka Laura naše společné přátele.

„Na velório koho?“ nejsem si jistý, jestli jsem dobře rozuměl.

„Nickyho … Ach.“ Lauřin hlas se zachvěje bolestnou vzpomínkou. „Podívej,“ listuje v mobilu a ukazuje fotky, na kterých se tiskne k malému jorkšírovi. „Byl to můj miláček. Byl s námi jedenáct let, než nás loni opustil. Stále máme doma urnu s popelem po kremaci, nejsem schopna ho pohřbít…“

Koukám trochu vyjeveně, ale snad to vypadá soucitně. Laura se rozpovídá: Celý příspěvek

Kkkkkkkk

Můj známý, co si kvůli komunikaci s Brazilci pořídil whatsapp (hlavní místní komunikátor – kdo nemá v Brazílii [vocápi] nebo taky [zapizápi], ten jako by nebyl), přes něj před chvílí poslal jednomu z českých krajanů v Brazílii fotku. Přišla mu odpověď, ze které je poněkud rozpačitý.

„kkk“

„To se ti přeci směje! Jako že ho to pobavilo, cos mu poslal,“ vysvětluji.

„Aha. Takže to není k**rva, k**rva, k**rva??“

„Néééé!!!“

Elektronická komunikace musí být stručná. Ale jak do ní nacpat emoce? Pomůžou smajlíky a také různé zkratky. Představme si ty nejčastější, které vám přistanou na displeji při chatování s Brazilci: Celý příspěvek

Enta

Věděli jste, že v Brazílii se stárne rychleji? A může za to portugalština!

To se tak v životě stane, že se jednoho dne probudíte a je vám čtyřicet.

A hned první kamarád, co vám zavolá, vás na dálku poplácá po zádech … a trochu srazí na kolena.

„Já entrou nos -ENTA, hem? Parabéns! (Tak už je z tebe „-entník“, co? Gratuluji!) Celý příspěvek

Levar e Trazer

Tento příspěvek je bonusový, „dva výrazy v jednom“. O to náročnější bude na vaše soustředění. :-)

Kdo cestuje mezi Českem a Brazílií a má známé na obou stranách Atlantiku, utká se nevyhnutelně se slovesy levar [levár] a trazer [trazér]. Stane se tak v souvislosti s převozem věcí, dárků a pozorností.

MALÁ ODBOČKA: Do Brazílie se nevyplatí cokoli posílat poštou, časově a finančně je to přibližně srovnatelné s doručováním zásilek na Mars. Dlouhodobě prověřenou nejefektivnější cestou je převézt maximum věcí osobně v kufru nebo poprosit kamaráda či známého, který zrovna letí, zda by něco nevzal. I proto se do Brazílie obvykle cestuje s velkými zavazadly.

Takže, až budete stát nad tou hromadou rozličných krámů, možná si budete lámat hlavu, zda do kufru ve skutečnosti cpete levar nebo trazer. Sám v tom mám trochu hokej (proč zrovna my Češi používáme úsloví, které by Brazilcům tak slušelo?), a tak se pokusím tímto příspěvkem vyeliminovat i své opakované pochybnosti. Celý příspěvek

Praia

Praia„Není to můj šálek kávy“ – v češtině zažité rčení, které mimoděk odhaluje, jak blízký vztah mají mnozí Češi k černému povzbudivému nápoji. A víte, že obyvatelé Brazílie, největšího kávového producenta na světě, země, kde se denně spotřebuje více než 3.000 tun kafe, a dokonce i snídaně se řekne „ranní káva“ (café de manhã), podobné úsloví neznají? V naprosto stejném významu použijí jiné:

Não é minha praia [não é míňa práia]. Není to má PLÁŽ. Celý příspěvek

Tucano

Tukan v brazilské Batayporã

Tukan v brazilské Batayporã

Návštěvy z České republiky jezdí do Bataypory, brazilského městečka s českými kořeny, již řadu let (mimo jiné i díky dobrovolnickým projektům zvaným workcampy, které zde pravidelně organizuje INEX-SDA ve spolupráci s místním Centro de Memória Jindřich Trachta). Češi zde poznají milé a pohostinné krajany, zažijí jedinečnou symbiózu české a brazilské kultury zabalenou do hávu subtropické přírody a mohou si odpočinout od hektiky a ruchu jihoamerických velkoměst.

Zdejší obyvatelé, z nichž mnozí za svůj život necestovali dál než za hranice státu Mato Grosso do Sul, se také díky českým návštěvám už o nás leccos dozvěděli. Že vypijeme hodně piva, že rádi chodíme pěšky po turistických značkách (které zde vyznačili dobrovolníci z Klubu českých turistů), že prý jsme schopní přežít v zimě i při teplotách pod nulou(!). A taky, že jsme ujetý na tukany. Celý příspěvek

Onça

Onça pintada v celé své kráse (foto tentokrát není vlastní, ale ze stránky: http://www.infoescola.com/mamiferos/onca-pintada/)

Onça pintada v celé své kráse (nejsem tentokrát autorem fotky, ta je stažená ze stránky, kde se můžete v portugalštině dozvědět další podrobnosti ze života jaguárů)

Z bajek, které jsme četli ve škole, si pamatujeme, že králem všech zvířat je lev (leaõ). O tom není pochyb. Aby však mohl opanovat svět ze svého afrického sídla, musil pro každý kontinent jmenovat místokrále. A pro Latinskou Ameriku je jím pan JAGUÁR, brazilsky onça pintada [ónsa pintáda].

Tato šelma s typicky skvrnitým zbarvením (byť se vzácně objevuje i v černém nebo albínovém provedení) obývala původně rozsáhlé území od jihu USA až po sever Argentiny. Dnes se však přes 50% volně žijících jedinců vyskytuje na území jediné země – Brazílie, a to hlavně v Amazonii a oblasti Pantanalu. Jedná se o chráněný druh, jehož budoucnost je ohrožena ubýváním pralesů. Spatřit ho v přírodě je velmi vzácné… a, upřímně, ne každý by o to stál (je proslulý mimo jiné tím, že má mezi šelmami nejsilnější stisk čelistí – kořist zpravidla zabíjí tak, že prokousne lebku přímo do mozku). Celý příspěvek